Jakoby to bylo včera, kdy jsem se rozhodla vytvořit vlastní podcast. V Malování jsem si vytvořila první ikonku a nahrávala první díl s mou nejlepší kamarádkou Leou, která byla tak milá a byla mou úplně první "hostkou". V těchto chvílích si vždycky říkám, že mám skvělé kamarády, kteří mě podpoří naprosto v čemkoliv a že by to tak jednoduše mělo být. Jsem za ně opravdu moc vděčná, protože bez podpory kamarádů by možná Vyleť z hnízda! dneska ani neexistovalo. Jelikož to je už ale něco málo přes rok, co si občas sednu za mikrofon společně s hostem či hostkou a nahrávám pro vás zajímavé rozhovory, řekla jsem si, že je na čase napsat článek o tom, co mi podcastování vlastně dalo, jestli vůbec.
Jak jste se mohli dočíst v minulém článku, tak asi nejdůležitější věcí, kterou mi tvoření podcastu dalo je odvaha. Odvaha mluvit a kontaktovat lidi, které jsem třeba nikdy neviděla, ale jsou podle mě nějak zajímavý. Odvahu být sama sebou když rozhovory vytvářím a na nic si nehrát. To můžete ostatně často slyšet. Moje reakce jsou občas až moc raw. Další věcí jsou zkušenosti a to ať v rámci střihu, celého technického pozadí podcastu, jak ho vůbec dostat na platformy jako je Spotify či Apple podcast nebo v rámci poznávání nových technologií (článek o technickém zázemí podcastu zde). Podcast mi nejenom dal nové zkušenosti, ale celkově mi rozšířil obzory. Cestování sice miluju, ale pořád je neskutečně obrovské množství zemí, ve kterých jsem nebyla a na které jsem měla či do teď mám určité stereotypní nahlížení. Je proto skvělé, že mám možnost přímo mluvit s lidmi, kteří už byli na místech, o kterých mně se zatím jen sní a mohou mi trošičku upravit mé zkreslené představy a doufám, že se tak děje i u mých posluchačů. Zároveň jsem měla možnost se dozvědět o mnohých programech a stipendiích, která mohou lidé využívat a o kterých jsem do té doby neměla ani ponětí. Naučil mě, že Češi nejsou jen ta část, která chce sedět doma u televize na zadku a dívat se na Ordinaci v růžové zahradě, ale jsou to i lidé, kteří chtějí objevovat stejně jako já. A že jich je. A nemyslete si, že jen v mé generaci. Plánuji pro vás rozhovory i se staršími hosty, kteří do teď objevují a to i když mají doma rodinu či rozjetý podnik. Je to čistě o prioritách. A čím víc takových nadšených lidí potkám a poslouchám historky o tom, jak odjeli aniž by uměli jakýkoliv cizí jazyk, tím víc mám chuť tvořit dál a pobízet další lidi k tomu, aby se nebáli odjet a konečně si vyzkoušet jaké to je za žít hranicemi. Je mi jasné, že ne každý má sen bydlet mimo Českou republiku. I mnoho mých hostů mi říkalo, že Česko je pro ně 100 % domovem, ale nějaký čas za našimi hranicemi vám mnohdy může ukázat, jak se máme v naší zemičce vlastně dobře. Nebo vám může stejně jako mě trošičku pozměnit vnímání jiných kultur, které během pobytu v zahraničí určitě budete mít tu čest potkat. Přátelé. Aniž by to byl původní plán ze spousty mých hostů a hostek, které jsem při nahrávání rozhovoru viděla poprvé v životě, se stali moji přátelé. A i kdybych teď smazala všechny předešlé řádky, tak minimálně kvůli tomuhle odstavci to za to stojí. Co se týče financí, protože mi je jasné, že hodně z vás zajímá i tahle stránky podcastování, tak já dělám podcast naprosto zadarmo. Dělám ho, protože mě to baví a je to takový můj soukromý projekt, který naprosto miluju. Byl by sice pěkný bonus, kdybych ty nekonečné hodiny sezení za počítačem měla odměněny i nějakou tou korunou, ale rozhodně to není moje primární motivace. Jak říkám, odměnou jsou už jen ti lidé, které během celého tvoření potkávám. To je pro dnešní článek už vše. Mějte se krásně. Vaše Ter
0 Comments
Leave a Reply. |
Tereza HrubáJsem snílek, který se narodil ve třetím největším městě České republiky a pět měsíců žil na Kanárských ostrovech. Nahrávám podcasty se zajímavými lidmi z Česka, kteří vyrazili na delší dobu do zahraničí a žiju život tak nějak jak mě zrovna napadne. Studuji žurnalistiku a španělskou filologii na UPOLu v Olomouci, pracuju jako lektorka španělštiny a píšu pro web Dobryzpravy.cz (jednoduše informujeme lidi o dobrých zprávách z celého světa). Baví mě čtení, psaní, poznávání nových lidí, cestování, focení a tvořeni všeobecně. |